Blaf...black!
Za víkend jsem udělala mnoho nových objevů. Například vím, že už nikdy nechci provozovat věžojádu- sedět čtyři hodiny ve skautské klubovně a chválit dětem jejich čmáranice rádoby zpodobňující draka bylo zcela ubíjející. Po zkončení této magor-akce jsme si s Áďou koupily pomeranč, nektarinky a koblihy, sedly jsme si do MHD a mlčky a vysíleně jsme jedly. Děkuji Ádě za spolutrpení. Ne, kecam, nebylo to tak strašný. Ale rozhodně si to nemusím hned teď zopakovat. Pak chvíle zevlení s Jirkou a Mirkem... a tradá dom.
Neděle.. Tu sem asi psát nechci. Jedna z věcí, která je pro mě důležitá... Každopádně za ní děkuji, Jáchyme:) K večeru ještě sraz s mým drahým bratránkem Mykeshem, pěkně jsme si podrbali, postěžovali, snad se zas nějak sejdem.
Jo a právě mě strašně bolí hlava.
Ach jak vyčerpávající článek plný informací.
Žblept.