Pokračování ničeho
Eliška se dneska strašně nudí... Ano, její jinak stále zajímavý život plný překvapení, zážitků a dobrodružství dnes selhal.
Oukej, prostě jen dál vedu svůj nudný, nezajímavý život.
Ale dneska je to fakt extrém. Od rána chodím po bytě a říkám si, že přece nebudu jen celý den chodit bytě a užírat se nudou. Přesně tohle dělám už 10 hodin. Pořád nemám kde vzít čas, všichni po mě něco chtějí a najednou, když mám den čas, každý je pečlivě schován před mou nudou a nedejbože přítomností. Nedivím se nikomu z nich. Jsem nudná osoba. Což dnešek velice dobře dokazuje. Taktéž to dokazuje to, že jsem se sem odhodlala něco napsat.
Eliška měla docela pěkné prázdniny. Zatábořila si, zavod(n)ila si, zachalupovala si, zakolalistovala si, zarakouskovala si a tak vubec si.
Školy se Eliška nebojí. Je na novou školu celkem zvědavá. Takže ji ani moc nemrzí, že prázdniny skončí. Dle seznamu třídy nebude originální - je tam ještě jedna Eliška.
Zítra někam ještě pojedu. Ještě není zcela jisto kam. Buď na reggae meeting nebo k Anetce na chalupu, nebo se kouknout, jak se někteří mí kamarádi bijou dřevěnýma klacíkama.
Elišce se už měsíc zdá jeden a ten samej sen. Takže je Eliška každou noc jakoby v bezvědomí. Veselé.
Tak.
"To byl takovej osobní vtip"
"Tyjo.. Von mi asi rozuměl.. Voni uměj afričani česky?"
P.S. Kdybyste někdo věděl, od koho RYCHLE sehnat baskytaru za rozumnou cenu,tak prosíííííím dejte vědět!!!!!!!!