Stále ještě žiju.
Dnešek. Začal vstáváním, kupodivu. Šla jsem spát asi v pět, chtěla jsem vstát s Áďou v devět a i když už jsem nespala, ležela jsem až do pravého poledne a tupě zírala do stropu. Užila jsem si to. Pak přijelo velevážené rodičovstvo, tudíž jsem se donutila vstát. A nemohla jsem si vyčistit zuby!!! Sestra si odvezla zubni pastu. Jestli něco opravdu nesnášim, jsou to nevyčištěný zuby. Vyčistila jsem si je teda alespoň mokrým kartáčkem a uustní vodou, ale prosttě nebylo to ono.. Naobědvala jsem se a začla jsem schánět někoho na ven.. Sherynka měla různý výmluvy jako třeba že přijela právě z Rumunska a je moc unavená (což je,uznávám,celkem věrohodné), takže se nakonec objetovala Cybula. Vzala jsem jednokolku, flašku vína a šly jsme do parku... Teď přijde událost dne. Cyb zdědila (nebo spíše sebrala z dědictví ) po své prababičce asi 30 let starý Startovačky, takže jsme si zapálily... a musím říct, že recepturu tabáku ( aneb nacpem tam i odpadky) mají asi pořád uuplně stejnou. Ovšem ta příchuť starých hadrů ve skříni je neopakovatelná. Začaly jsme zkoušet jezdit na jendokolce. Ne,opravdu nám to nešlo. Myslim, že to vypadalo všelijak, ale jako ježdění asi ne. Snažily jsme se však a jen tak to nevzdáme. Díky za podpírání a Startovačku, má drahá a jedinečná Cybulko! Následně jsem šla s maticí a otcem do kina- na Tajnosti. Označila bych to za rádoby intelektuálský film pro ženy kolem čtyřiceti... Ale zas některý scény byly i docela pěkný.
Nazdar.
Už se hrozně těšim na sestru,která snad za chvíli přijede. Přiveze tu pastu.